Sunday, May 8, 2016

Belgie má co dohánět, De Rui = podnik pro romantická dostaveníčka

Když se řekne Belgie, tak se pravděpodobně většině čtenářů vybaví Bruselu, tudíž EU a její neschopnost přijmout tuzemák jako plnoprávný rum. Belgie je ale i země s rozvinutou pivní kulturou. Proto jsme tuto zemi nemohli zanedbat a vyslali jsme šéfredaktora zahraniční rubriky na výzvědnou misi. Neschopnost našeho reportéra najít během dvou měsíců v Bruselu nonstop byla natolik úžasná, že byl nucen vyjet mimo hlavní město Belgie a pátrat jinde. Štěstí se na něj usmálo v Antverpách (nutno podotknout že díky turistickému průvodci). Přinášíme tedy reportáž z druhého největšího evropského přístavu.
Průvodce slibuje nevalnou atmosféru, nehezký vnitřek a možnost zabřednout do nekonečných konverzací s alkáči. Srdce nám tedy radostí poskočí a plni očekávání vstupujeme. Atmosféra je skutečně nevalná, při první návštěvě jsou uvnitř pouze dva slušně vypadající hosté, při druhé tři hráči kulečníku. Postupně se vždy však podnik zaplnil (návštěvy probíhaly mezi 23:18 – 1:47). Kdo napsal „nehezký vnitřek“ nepochybně nikdy nebyl v podnicích z řetězce „Nonstop, herna, bar“. S takovýmhle vnitřkem by se v ČR dala udělat díra do světa a označit to za 100% irskou hospodu. Dokonce ani maty nepůsobí rušivě, v Belgii jsou totiž v každém baru či hospodě a tak člověk přivykne. Vypadají jako pinballové stoly ale trochu potuněný. Jestli dávají, nelze říci (zatím). Hospoda se postupně plní zajímavou směsicí, od 3 Britů, kteří si přijeli vyhodit z kopýtka, přes bandu polských gastarbeitrů se svými polovičkami, až po asijsky vypadající pár, který si zašel „na skleničku“. Problém v konverzaci s opilými lidmi nastává z toho důvodu, že zdaleka nejopilejším návštěvníkem je náš reportér. Není tedy s kým zapříst hovor. V nabídce jsou 4 točené piva. Belgicky drahá, ale všechna pitelná, jedno dokonce velmi dobré a to i přesto, že se jmenuje La Chouffe a na etiketě má trpaslíka špulícího prdel. Víno na podobné úrovni. Celkový dojem není příliš nonstopový, tudíž vládne roztrpčení. Za barem pracuje od pohledu zkušenostmi zocelená paní. Francouzštinou na úrovni orangutana zde dojem neuděláme, uchylujeme se tedy k angličtině a k našemu překvapení by nás paní v gramatickém testu paní hravě porazila. Cucáme tedy pivo a stydíme se. Paní není zvědavá na další zahraniční opilce, tudíž pro občerstvení se musí na bar. Do jsou ovšem další body dolů.

Závěrem lze říci, že se jedná o velké zklamání. Kultura nonstopů očividně v Belgii nekvete a Belgičané si tohoto nedostatku nejsou podle všeho vědomi, náprava současného stavu je tedy v nedohlednu. Možným vysvětlením může být relativně brzká doba návštěv a neschopnost našeho zpravodaje najít více případů, vzorek je tedy velmi omezen. Jak vypadá zkoumaný nonstop o půl čtvrté ráno není redakci známo. Džůboks nenalezen.