Sunday, January 21, 2018

Čekání na odlet/smrt v Memmingenu

Pokud se jednoho sychravého podvečera objevíte v Memmingenu, je potřeba se nad sebou vážně zamyslet. Návštěva tohoto města má stejný smysl asi jako návštěva Berouna. Akorát místo medvědů zde mají letiště. Každopádně pokud se zde souhrou náhod objevíte, máte před sebou v podstatě jenom tři možnosti – dostat se odtud co nejrychleji a) letadlem, b) autobusem nebo c) jít do skoro nonstopu.
Nonstop je situovaný na dosah autobusového nádraží, takže je to v pohodě. Otevřete dveře kobky a vaše podvědomá láska k diluviálním jeskyním, kterou jste zdědili po homo sapiens, se plně rozvine. Přízemí je totiž pouze po místní štamgasty, kteří kotí maty na plný plyn. My se přesuneme do sklepení, kde se nachází tlukoucí srdce celého podniku. Cestou dolů si uvědomíte, že němčina je pouze pro zpívání metalu nebo hardrocku, o čem se bude přesvědčovat celý pobyt v tomto zešeřelém podniku. Dole se nachází bar, na němž se točí řada krátkodobých návštěvníků a slečna, která svou přítomností oblažuje postupně téměř všechny mužské návštěvníky podniku. Vzhledem k tomu, kolik pány kupovaného chlastu je schopná rozdýchat, získává si náš respekt. Díky zkušenostem z pracovního pobytu v této části Německa jednoho redaktora, objednáváme si všichni Asbach. Udělejte to stejně jako my a nebudete litovat. Určitě to nebude nejlepší pití na světě, ale poměr cena – výkon je jasně na straně této kořalky. Po třetím panáku se dá skoro i zvyknout na jeho chuť. Hlavní pozornost věnujte výběru piva, velká část nabídky je totiž v podobě lahváčů, což je docela past, do které se můžete velmi snadno lapit. Provozní dobu jsme nezjistili, když jsme ve 4 ráno rozbití jak Dukla odcházeli, ještě se nezavíralo. A v neděli v 10 dopoledne už zase bylo otevřeno a maty byli v obležení hráčů, kteří to s gamblingem myslí vážně. Jak je to s jukeboxem si není nikdo z redakce schopen vzpomenout. Kolik co stálo taky nevíme. Víme ale, že mají točeného Guinnesse, což je dobré vědět.